Dětství může být zdrojem síly a stability, ale také zdrojem nejistoty a nízkého sebevědomí. Formuje a ovlivňuje nás rodina, výchova, škola i události, které do našeho dětství zasahují.
V ideálním případě se fungující vztah našich rodičů stane základem našich fungujících vztahů v dospělosti. V průběhu výchovy se ze situací učíme, jak reagovat na stres, jak zvládat zátěž a jak fungovat mezi lidmi. Během našeho dětství tyto situace zároveň formují naši sebehodnotu a utvářejí naše sebevědomí.
Typické situace
Pokud si v dospělosti začneme více a více uvědomovat své nedostatky či limity v partnerských vztazích, v zaměstnání a obecně ve společnosti, obvykle tyto situace poukazují na naše dětství:
- Pokud máme potřebu být nejlepší a nic pro nás není dost perfektní, pravděpodobně se nám v dětství nedostávalo pochvaly,
- pokud jsme vztahovační a reagujeme přehnaně (agresivně či hystericky) na sebemenší kritiku, pravděpodobně máme z dětství zkušenost, že sebemenší chyba znamenala trest,
- pokud fungujeme ve vztazích způsobem, který nám nevyhovuje, nebo který je zdrojem potíží, pravděpodobně to je "návod", který si neseme z naší primární rodiny.
Takto bychom mohli pokračovat a seznam by byl hodně dlouhý...
Když pochopíme, že přišel čas na změnu
Pro negativní vlivy z dětství typické, že často si je zřetelně začneme uvědomovat teprve po osamostatnění se, odstěhování, kdy najednou zjišťujeme, že to co jsme považovali doma za normu, nemusí být jinde obvyklé.
Obdobně prvnímu partnerovi/partnerce ještě můžeme dávat vše za vinu. Když ale odchází již osmý partner/osmá partnerka za stejných podmínek a my vidíme, že bez nás funguje spokojeně jinde, může se dostavit podezření, že limit je na naší straně. Díváme se na naši minulost a zjišťujeme, že naši rodiče nás naučili vše co uměli, včetně svých vlastních selhání, limitů i strachů. Nemohli nás naučit to, co sami neuměli. My dál nedobrovolně neseme "štafetu", kterou jsme nechtěli (tzv. "transgenerační přenos") a hledáme způsoby, jak se jí zbavit.
Jak se zbavit zátěže a oddechnout si
Jakmile začnete na sobě pracovat, zjistíte, že nabídka je široká a obecně můžete postupovat dvěma směry:
- Symptomaticky: Zaměříte se na následek a začnete pracovat na změně postojů, chování, myšlení. Nakoupíte knihy o pozitivním myšlení, osobním rozvoji, absolvujete kurzy.
- Výhoda: Naučíte se na sobě pracovat, pochopíte, že svou budoucnost sami můžete ovlivňovat a utvářet...
- Nevýhoda: Stojí to spoustu energie a efekty jsou často pouze dočasné.
- Kauzálně: Zaměříte se na příčinu a pracujete s minulostí.
- Výhoda: Jste na stopě řešení.
- Nevýhoda: Každý typ psychoterapie má své limity. Řada negativních vlivů z dětství pochází z "preverbálního období", tedy z doby, než jsme se naučili mluvit. Na tyto příčiny klasická psychoterapie obvykle nedosáhne. V pozdějším období jsou často skutečné příčiny skryty, buď vytěsněny nebo došlo k "pseudoadaptaci", která způsobuje, že pokud terapie je postavena na logickém analyzování, skutečné příčiny zůstávají skryty.
Jak to můžeme společně změnit
Pro většinu klientů představuje klinická regresní hypnóza řešení, které je bezpečné a přináší jasné výsledky, protože transformuje příčiny:
- Negativní vlivy zmizí,
- dostavuje se úleva (formou úlevy, klidu, radosti, aj...)
- napravuje se pošramocené sebevědomí, napravuje se sebehodnota, vztah k sobě.
Co je regresní klinická hypnóza? Zjistěte více zde...
